West Cork History Festival
We ship via UPS

Salda, Nejmladsi Poesii Ceské.

Salda, F.X. / Obrtel, Vit.

Nejmladsi Poesii Ceské. Dve Prednaskaya Dve Stati.

Praze / Prague, O. Girgal, 1928. Octavo. 105 pages. Original, illustrated softcover, designed by Vit Obrtel, in protective collector’s mylar. First edition in publisher’s printed wrappers – Typography of the wrappers by Vit Obrtel. A very good copy, starting upper hinge, some browning.

Vít Obrtel (22. brezna 1901 Olomouc – 12. cervna 1988 Praha) byl ceský architekt, teoretik architektury, designér, návrhár nábytku, scénograf, typograf, knižní grafik, básník a redaktor.
Vít Obrtel se narodil do rodiny Heleny Obrtelové (roz. Hradilové, *24. ríjna 1874) a Františka Obrtela (31. brezna 1873 – 13. února 1962), novináre a spisovatele. Celé detství prožil v Olomouci, kde také zahájil stredoškolské studium na reálce, ale dokoncil je maturitou v Praze (1918). Poté vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství na CVUT v Praze (1918-1925, u prof. Antonína Engela a Rudolfa Kríženeckého).
Po praxi v soukromém ateliéru vstoupil do služeb pražské obce jako architekt-projektant. Od roku 1927 pusobil ve stavebním oddelení ministerstva pošt a telegrafu v Praze a Karlových Varech. V roce 1931 založil v Praze vlastní architektonický ateliér. V roce 1941 byl veznen v koncentracním tábore Terezín. Od roku 1948 pracoval v pražském projektovém ústavu s pozdejším názvem Stavoprojekt (r. 1950 byl vyšetrován kvuli stykum s Karlem Teigem a sympatiím k trockismu). V roce 1960 se podílel na založení pracovište zamereného na projektování zdravotnických zarízení (pozdeji Zdravoprojekt). Zde pusobil jako vedoucí projekcního strediska až do odchodu do duchodu (1985).
Byl jedním z clenu tzv. Puristické ctyrky. Stál v cele casopisu Kvart (1930-1937, 1945-1949). V roce 1931 vydal spolu s Bohuslavem Broukem a Jindrichem Štyrským kulturní leták Rok.
Publikoval projekty a texty v revuích Stavba, Pásmo, Disk, Tam-tam, Fronta, ReD, Plán, Rock, Kvart, Architektura, Ceskoslovenský architekt aj., pricemž ctvrtletník Kvart založil, byl jeho šéfredaktorem, typografem a grafickým úpravcem.
Knižní grafikou a typografií – v konstruktivistickém duchu – se zabýval od roku 1926 a upravil témer padesát knižních titulu, zejména svých prátel – V. Vancury, V. Nezvala, Jaroslav Seiferta, Fr. Halase aj., nejvíce pro Škeríkovu knižnici Symposion.
Clen rady spolku, napr. Spolku posluchacu architektury, Skupiny Kvart, skupiny ARDEV (Architekti Devetsilu), Svazu moderní kultury Devetsil, Klubu architektu, Spolku ceskoslovenských inženýru a architektu, Svazu architektu CSSR, Spolku výtvarných umelcu Mánes (SVU Mánes), Spolku ceských bibliofilu aj. Po ovdovení žil s ceskou básnírkou Marií Bieblovou, vdovou po ceském básníku Konstantinu Bieblovi. Je pohrben na hrbitove v Kromeríži. (Wikipedia)


František Xaver Šalda (* 22. Dezember 1867 in Reichenberg (heute Liberec); † 4. April 1937 in Prag) war tschechischer Literaturkritiker, Literaturwissenschaftler, Journalist, Dichter und Schriftsteller.
Šalda, der Sohn eines Postbeamten, begann nach dem Besuch des Gymnasiums in Prag 1886 mit dem Studium des Rechts, das er jedoch nicht beendete. 1918 legte er seine Prüfungen im Fach Philosophie ab. Er lehrte danach als Professor an der Karls-Universität in Prag. Er war zunächst als Journalist und Literaturkritiker tätig. 1899 erkrankte er schwer, verlor seine feste Anstellung und widmete sich gänzlich der Literatur.
Šalda, Mitverfasser des Manifestes C(eská moderna, wurde als eine führende Persönlichkeit der 90er Jahre des 19. Jahrhunderts betrachtet. Sein erstes Werk erschien bereits 1885 in der Zeitschrift Lumír. Von 1894 bis 1908 schrieb er Literaturbeiträge und Artikel über internationale Malerei für Ottu*v slovník nauc(ný. Daneben verfasste er zahlreiche Artikel für verschiedene Zeitschriften, in denen er sich mit Fragen und Problemen der bildenden Kunst, Literatur und Politik auseinandersetzte. 1925 publizierte er die kritische Kulturzeitschrift Tvorba, die nach seinem Tod Julius Fuc(ík fortführte. Von 1928 bis 1937 publizierte er daneben Šaldu*v zápisník, in dem er Kunstkritik übte. Daneben übersetzte er Werke von Philippe Augustin Hennequin und John Ruskin.
Seine literarischen Werke sind von Positivismus beeinflusst. Er gehörte damit zu den bedeutendsten Kunstkritikern in den 20er und 30er Jahren. Mit seinen Werken unterstützte er vor allem junge Künstler. Er forderte, dass sich die Kunst aus dem Leben ableitet und frei vom ideologischen Gedanken bleibt. Von der Literaturgeschichte wird er inzwischen als der Begründer der modernen tschechischen Kulturkritik betrachtet. (Wikipedia)

 

Salda, Nejmladsi Poesii Ceské.